Staré sídelní město Asuka

Jednou z nejstarších kulturních oblastí v Japonsku je krajina kolem městečka Asuka, „města letících ptáků“, v narské prefektuře, které vystupuje v mnoha básních Manjóšú a v němž dodnes můžeme obdivovat staré císařské hrobky kofun a nádherné dávné skulptury. Tady ještě bije srdce původní jamatské kultury.

Hrobka kofun
Císařská hrobka kofun

V roce 673 přeložil velký císař Temmu hlavní město zpět do země Jamato na pláni Kijomihara, a nazval své nové sídelní město Asuka. Manjóšú obsahuje báseň, která byla napsána po rebelii zvané Džinšin v roce 672:

Náš pán si za sídelní město
může zvolit třeba kus pole
kde ulehnul jeho ryšavý kůň –
vždyť je vtěleným božstvem!
-- Ōtomo Mijuki

Temmu byl v Asuce korunován a vládl ze svého sídelního města až do své smrti v roce 686.

Asuka - skulptury Skulptura
Dávné skalní skulptury v Asuce Tisícileté skulptury

O Japoncích se často říká, že nemají žádné vyhraněné náboženství kromě Šintó, ale je to právě Šintó se svou skalní vírou v božský původ všeho živého, které dávalo celé osnově života sakrální charakter. Některé básně, jež opěvují místa jako Asuka, nám mohou znít příliš prostě či samozřejmě jako výčty místní topografie, ale jde v nich především o vzývání místních božstev, o hluboké vcítění do duše krajiny.

Když se císařský palác přestěhoval z Asuky do Fudžiwary, napsal princ Šiki:

51, I

Od Asuky věje vítr
a obrací rukávy dvorních dam –
marnou vzpomínkou duješ, větře,
rodné město je strašně daleko.

Báseň císařovny na odpočinku:

78, I

Odejdu-li z Asuky
a nechám za sebou
vesničku letících ptáků,
už možná nikdy nespatřím
místo, kde žiješ.


Z básně napsané po smrti princezny Asuky:

196, II
Kdyby nic jiného, dokud potrvá Nebe a Země,
nesmíme zapomenout aspoň to jméno,
ten drahý zvuk Asuka, řeka jež bude tu navěky věků
a navždycky na její památku ponese to drahé jméno!

198, II
Asuko, řeko "vůně zítřejšího rána,"
já pořád marně toužím,
že ji zítra ještě jednou uvidím,
ale alespoň to jméno
ponesu do smrti v paměti.

Řeka Asuka
Řeka Asuka na horním toku

Zpět na hlavní stránku Manjóšú