Svět přízraků a svět srdce
Příběh
prince Gendžiho je jako každý starodávný příběh samozřejmě do jisté
míry dílo s náboženským, ba spiritualistickým pozadím, ale na druhé
straně je to i dílo velmi střízlivé a realistické. V rovině náboženské
i spritualistické autorka přejímá světový názor, který byl na heianském
dvoře obvyklý, totiž že osudy lidí jsou řízeny mystikou čísel a pohyby
bohů, že jsou nešťastné dny, nevhodné k nejrůznějším úkolům, včetně
pouhého opuštění domu, mytí vlasů nebo stříhání nehtů, nebo že choroby
jsou vyvolávány nenávistí živých či mrtvých duchů jiných osob.
Konfuciánské
představy o nadřazenosti a podřízenosti ve společnosti,
šamanistické představy o roli duchů i indické představy o roli karmy, o
neuniknutelnosti osudu a o vzájemném vztahu individuálních činů a
jejich následků, to vše sehrává v tomto díle svou tradiční roli. Na
druhé straně je dílo psáno tak, že všechny zdánlivě nadpřirozené úkazy
nebo jevy, podmíněné skrytou etickou filozofií, lze řešit i přirozenou
cestou, například jako autentické projevy lidské psychologie a víry.
Ostatně Gendži sám dává najevo jisté pohrdání pověrami, když využívá
doporučených okružních cest ve dny zákazu přímého postupu určitým
směrem jako vítané příležitosti k zahálce a záletům.
Jindy se
paralelně nabízí interpretace nadpřirozená i přirozená: Zavraždila
matku prince Gendžiho zbytněná nenávist císařovy milostnice a matčiných
vlastních družek, nebo zemřela na souchotiny s osudným průběhem,
který je v díle líčen zcela zasvěceně a přesvědčivě? Zabil paní Svlačce
s večerní tváří putující duch žárlivé paní ze Šesté ulice, nebo byl
skutečnou příčinou náhlého úmrtí záchvat těhotné ženy a Gendžiho
sen o záhadné postavě nad lůžkem umírající je jen důsledkem
muk vyvolaných špatným svědomím? Zabil duch paní ze Šesté ulice i
Kašiwagiho (Duba), který se provinil proti Gendžimu a vzápětí se
roznemohl, nebo i zde bylo vykonavatelem „osudu“ vědomí, podvědomí a
svědomí? Posedl nakonec týž duch i paní Fialku i pana Gendžiho, nebo
jsou oba obětí utrpení, u jehož kolébky stojí Gendžiho potlačovaná, a
přesto neutišitelná vášnivost a ctižádost? A kdo vlastně tak potrestal
rodinu Osmého prince, potomky paní Kókiden, jež kdysi uštvala Gendžiho
matku? Není příčinou její vlastní výchova potomků k nezlomné
sebejistotě a hrdosti a slepá víra ve výsady povrchního lidského světa,
v němž jeden prostě přišel na scénu o trochu dřív nebo se narodil
poněkud známějšímu otci či matce?
Ani neskonalé odříkání a
pokání daleko od císařského města Osmému princi nepomůže, aby překonal
aroganci, kterou mu vštípili mocní a intrikánští předkové, a přijal za
vlastní svou tajnou nemanželskou dceru, onu Bludnou bárku Ukifune.
Zpět na hlavní stránku Příběhu prince Gendžiho