Murasaki Šikibu jako rádkyně a buřička

Jako dvorní dáma se samostatná a k mužům odměřená Murasaki uplatnila především jako profesionální bavička, jako autorka dlouhých a spletitých, namnoze hádankových příběhů, které předčítala své paní a jejím damám.

Málokdo z komentátorů pochybuje o tom, že autorčiny nadprůměrně dlouhé věty s vysoce podprůměrným počtem jasně vyjádřených jmenných členů a s označováním nesčetných postav téměř bez užití vlastních jmen, bylo od samého počátku značně těžké pochopit. Ba, bylo to téměř nemožné bez četných debat, zpětných dotazů a vzrušujících dohadů a sporů jednotlivých posluchaček. Tak se zřejmě zrodila prastará tradice doplňovat toto dílo nesčetnými vysvětlivkami a komentáři zasvěcených znalců situace, prostředí a četných literárních předloh.

Z vyhýbavých autorských komentářů soudím, že paní Murasaki na dotazy ráda neodpovídala. Nebyla podle všeho ani běžným objektem nezávazných pánských zábav, ani poslušnou a úslužnou podřízenou. Ostatně z osudu četných postav Příběhu prince Gendžiho lze vyčíst nejednu reálnou epizodku uražené mužské ještinosti. Sám hlavní hrdina příběhu je v mnoha epizodách zřejmě obrazem skutečných postav, jako byli Minamoto no Takaakira, nebo syn císaře Daigoa Minamoto no Šitagó, oba vyhnaní z císařského města pro vřelý vztah ke kterési dámě.

Takaakira, stejně jako Hikaru Gendži (obě jména jsou přibližně složena z významů „pramen vody“ a „zářící“), byl nadaným a oblíbeným mladým šlechticem a byl také podobně jako princ Gendži poslán do vyhnanství kvůli malé milostné epizodce, při níž zacházel poněkud neukázněně s lukem a šípy. Sám příběh omilostnění Gendžiho byl pak zřejmě nepřímou výzvou choti císaře, aby omilostnila Takaakiru.

Umístění příběhu do doby připomínající svými reáliemi, používanými hudebními nástroji apod. dobu zhruba o sto let dříve (tedy dobu vlády císaře Daigoa) může být ve skutečnosti pouhý zastírací manévr, který paní Murasaki umožnil využít příběhu jako podobenství, a vnést tak do něho občas skutečně politické události světa, který ji obklopoval.  

Zpět na hlavní stránku Příběhu prince Gendžiho