Oblíbené květiny v Manjóšú: hagi, střemcha, hvozdíček

Hagi má pro japonské básníky zvláštní přitažlivost nejen pro svůj kouzelný a jemný dvoubarevný kvítek, ale protože je jednou z mála rostlin, jež rozkvétají na podzim. Symbolizuje tedy brzký příchod zimy, rozloučení, někdy dokonce i smrt.



120, I
Než bych schnul steskem po milé,
to raději rozkvetu na podzim
jak květ keře hagi a vzápětí – opadám…

Z básně o bílém sokolu:

4154, XIX
Co kdybych trochu potěšil srdce
a pobídl koně do podzimních luk
v Iwase, kde tak krásně kvete hagi
a kde mohu sokolničit?

4219, XIX
Hle, na mojí zahrádce
už rozkvétá hagi – jak dlouho ještě,
než zafučí podzimní vítr?

4224, XIX
Z mlhy, jež táhne
nad ranním polem,
zní volání divokých husí –
dokáže je zadržet hagi
u mého domu?

4249, XIX
Musíme se loučit
ještě než vyjedem do Iwase
na první lov se sokoly
a naši koně pošlapou hagi?

4252, XIX
Hagi, které sis zasadil
u domu, už rozkvétá –
než nás zas rozdělí cesty,
spleteme si z něj věnečky do vlasů.

4253, XIX
Déle už čekat nevydržím,
půjdu ti naproti, a až se setkáme,
vpletem si do vlasů květy hagi!



Střemcha je sice jedovatá, ale má nádherné hrozny kvítků.

166, II
Jak ráda bych si natrhala
kytici střemchy, co roste
ve skalách u vody, ale tobě
už ji nemohu ukázat.

Tři básně složené v obdivu nad zahrádkou:  

4511, XX
Hledím dnes na tvou zahrádku,
kde hnízdí mandarinské kachničky –
hle, rozkvetla ti tam krásně střemcha!  

4512, XX  
Chtěl bych si vložit
do rukávů zářivé květy střemchy,
jež se zrcadlí na stinné hladině rybníčku.  

4513, XX   
Na hladině rybníčku,
ve stínu pod převislou skalkou,
září květy střemchy –
jaká škoda, že musí opadat.

1903, X
Má láska je jak květ bílé střemchy,
jež rozkvetla hluboko, hluboko v horách
a nikdo o ní neví.



Hvozdíček se dokonce stal symbolem ideální japonské ženy, které se říká jamato nadešiko.

408, III
Mělas být květem
polního hvozdíčku,
já bych tě každé ráno
vzal na ruce.

464, III
Hvozdíček pyšný, co mi
vysela milá v zahrádce,
abych si na ni vzpomněl,
až přijde podzim, zrovna rozkvetl.

1448, VIII
Kdy už mi rozkvete hvozdíček,
co vysázel jsem si na zahrádce –
v jeho kráse budu vidět tebe!

1496, VIII
Hvozdíček na mé zahradě
je v plném květu –
s kterou dívkou se na něj budu dívat,
které jej asi daruji?

1616, VIII
Je to jen prostý kvítek,
ale hvozdík v mé zahradě
vidím každé ráno –
nemohl bys také na chvíli přijít?

Zpět na hlavní stránku Manjóšú