Koupit knihu / informace
Hrom do palice - kniha od tří Beranů. Zvláštní, že stejné zvíře je symbolem vzpoury i pokory. Ale není i šťastný život směsí obojího? Propojení či přesypání věcí v hlavě však žádá impuls - a těch je kniha plná. Rady psychiatra, japonská tradiční okénka, různé pohledy tří generací. Chcete se hezky bát strašidel, nebo umět psát levou rukou? Nebo se jen postavit na nohy, když vás život srazí na zem? Podle reakce na ranní budík vás autoři hned nasměrují ke správné kapitole: o pomíjivosti, o spánku a paměti, o naslouchání či o předsevzetích. Témat je řada - s kým se srovnávat, stereotyp versus řád, japonské hledání smyslu života, zdroje duchovní energie, o co se opřít a o co radši ne, význam odpočinku. Zlomek vteřiny, ve kterém se slunce zableskne a pak docela zmizí, prý odhaluje tajemství. A Monetovo Japonskem inspirované vnímání přírody je zároveň vzpourou proti šílenství doby. Kniha vám pomůže všímat si záblesků štěstí i ve svém životě a lépe volit, kdy být beran a kdy beránek.
Slovy autorů:
Co lze a co nelze najít
Než se pustíte do čtení této knížky, dovolte, abychom vám objasnili její název. Chceme tak předejít případným nedorozuměním. Vycházíme z toho, že v životě není nikdy nic jisté a někdy se i chvilková rovnováha může zdát nedosažitelná. K jejímu nalezení či znovunalezení je obvykle potřeba najít v sobě určitou sílu, která nám umožní posunout se o kousek dál, tedy k dalším možnostem (nikoli jistotám). K tomu, aby v sobě člověk takovou sílu našel, je ovšem nezbytný i nějaký impuls – někdy se zkrátka v životě musíme odrazit ode dna a na to potřebujeme energii. „Hrom do palice“ v názvu knihy má více interpretací. Může představovat určitý zlom v podobě nečekané události, jako je výhra v loterii, rány osudu, případně jen jakéhosi „docvaknutí“, při němž se nám najednou v hlavě něco spojí a my se tak v životě posuneme o krok dál. Stejně tak v něm ale lze spatřovat i konkrétní impuls, který nám usnadní v náročné chvíli zkoncentrovat potřebnou energii. Hrom do palice tak může znamenat i nezbytné „nakopnutí“, které nám pomáhá pohnout se z místa, či dokonce (při troše štěstí) přímo vyjít ze začarovaného kruhu. Možná nás postrčí směrem k důležité křižovatce, kterou jsme z nějakého důvodu dříve neviděli, a ukáže nám nové (i když ne nutně vždy snadno přístupné) směry. Patří se dodat, že jde o čistě obrazné vyjádření – někdy totiž může být důležitým impulsem i meditace či truchlení. Podtitul knihy zní troufale: „Jak najít svůj život“ (co je vlastně život, není nikde přesně definováno – Engels se domníval, že je to způsob existence bílkovin, ale to v historii neobstálo). Hned na úvod bychom rádi upozornili, že tu v žádném případě nejde o to vyřešit rébus či křížovku, odeslat tajenku a vyhrát odměnu. „Hledání“ představuje celoživotní úkol, a to úkol značně náročný. Slovní spojení „najít svůj život“ jsme zvolili proto, že v mnohých vzbuzuje určitou naději, a tím snad i chuť se o to alespoň pokusit. Ve skutečnosti ale snaha o „nalezení života“ v sobě skrývá nejméně dva ne zcela přímočaré úkoly: najít křehkou rovnováhu, která člověku umožní plout na vratkém člunu po rozbouřené divoké vodě; v případě nečekaných překážek v podobě skrytých balvanů, vysokých jezů či zlomeného pádla potom tuto křehkou rovnováhu udržet, případně sebrat v sobě sílu nalézt ji po její ztrátě znovu. Svou konkrétní cestu si ale v divokém proudu života volíme sami – a to i v případě, že nám chybějí informace o tom, kam vedou odbočky, které potkáme.
Denisa Vostrá vás rozverným textem snadno chytí, a než se nadějete, jste s ní na horské dráze, kde se výbuchy smíchu střídají se strmými pády do vašeho vlastního nitra, naštěstí s návratem k modré obloze. Vystudovala japanologii, chemické inženýrství a doktorské studium na divadelní fakultě – můžete si tak být jisti, že na každou věc umí pohlédnout z úhlu, který neznáte. Slovo je pro ni materiál nade všechny tvárný a v jejích rukou vždy zvučný a schopný všeho – třeba působit údiv a radost. V současné době přednáší japonskou kulturu a historii a píše knihy, které všem starostem světa čelí jiskřivým nadhledem.
Adléta Hanžlová se věnuje výzkumu lidského hlasu při řeči i zpěvu, hře na ukulele, šití pro radost i užitek a občas také ilustracím. Sobotní snídaně v její rodině se málokdy obejde bez poetického extempore a diskuse příslušného právě vzniklého básnického směru, takže je na výstřelky starších generací dobře připravená a umí jim čelit fundovaným rozborem a energickým humorem. Ač je v triu autorů nejmladší, má odvahu promýšlet i velmi skryté hlubiny lidského života a své nevšední úlovky z temných tůní vystavit zářivému světlu poznání pro dobro všech. V současné době studuje fonetiku na FF UK.
Radkin Honzák je psychiatr, publicista a vysokoškolský pedagog na Univerzitě třetího věku. Působil v psychiatrické léčebně v Kosmonosech, psychiatrické nemocnici v Bohnicích, v centrech IKEM a Remedis a jako asistent Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Propaguje psychosomatický přístup k pacientům a pravidelně se vyjadřuje k současnému dění ve společnosti. Je autorem knih, které čtenáře spolehlivé zaujmou přímočarou životní moudrostí, podloženou hlubokými znalostmi. Rád tráví čas s rodinou v Praze, kde žije, i na chalupě.
Denisa Vostrá, Adléta Hanžlová, Radkin Honzák: Hrom do palice, vydává nakladatelství Universum, 216 stran, doporučená cena 359 Kč.
Kontakt
Helena Frantová - PR manažerka
Euromedia Group, a. s.
Nádražní 762/32, Praha 5-Smíchov
e-mail: frantova.helena@euromedia.cz
tel. 602 658 926
euromedia.cz
